My cute pet (1/2)

18. července 2014 v 12:12 | Metsu~ |  My cute pet

Jméno: My cute pet (=moje roztomilé zvířátko)
Pár: Ryo, Tsuzuku, Ryosuke
Skupina: Blitz, Mejibray, WING WORKS
Žánr: násilí, hard yaoi
Pozn.: Vůbec nechápu, jak jsem tohle mohla sepsat a ještě takhle dlouhé aby jsem to musela díky té délce rozdělit na dvě části .__. Taky sama nechápu, kde se to všechno sepsané ve mě našlo a byla jsem toho schopná xDD Pro ty nevinnější povahy by jsem to asi (určitě) nedoporučovala, ale jestli chcete.. why noc :3 :D

~•~•~•~•~•~~•~•~•~•~•~~•~•~


Stále se jeho tělo chvělo, jak už převládajícím horkem tak i nervozitou, kterou v sobě snažil co nejvíc potlačit. Nevěděl, co má dělat, nechat ho, ať si s ním dělá, co jen bude chtít nebo se nějak…bránit. Jeho myšlenky ale zůstanou tamtam, když ucítil jeho rty na své bradavce a následně další rty ve svém klíně. Nutilo ho to znovu a znovu hlasitě zasténat a slabě se prohnout slastí v zádech. Nemohl ani pohnout rukama, jediné co mohl, bylo s nimi škubnout, když je měl v poutech, které byli navíc připoutané k posteli, větší než jen pro dvě osoby. Už celá místnost okolo něj působila tak traumatizovaně. Zavřel silně oči aby se na nikoho z nich nemusel koukat a jen cítit jejich doteky a už i pohyby ústy jedné z dvou osob na své chloubě. Sevřel silně ruce do pěsti, křečovitě zavzdychal při pocítění něčeho tvrdého a velkého v jeho nitru. Nechtěl ani vědět co to je, dost to bolelo a kdyby ještě viděl, co to je, zpanikařil by víc.
"Ryo, uvolni se, zlatíčko~" zavrněl mu do ouška jeden z dvou, který byl blíž, celkově u jeho tváře, zatímco ten druhý si ukájel své mlsné a hlavně úchylné choutky na jeho chloubě, zoubky se věnoval špičce, občas sjel k celé jeho délce a v dlani semtam promnul jednu z jeho varlat. Koukal k Ryovi pohledem, dalo by se říct škodolibým spolu s úsměvem, pohrávající na jeho plných rtech ještě s troškou tekutiny z předešlého počinu mladičkého vzrušení.
I přes Ryosukové slova, pod kterými se mu snažil co nejvíc vyhovět a uvolnit se, se zhluboka nadechl, ale vydechnout už nestačil, jelikož ucítil jeho rty na těch svých v dlouhém a vášnivém polibku, mezi kterým nuceně, ale hlavně tlumeně sténal, když se věc v jeho nitru tvrdě pohybovala přirážela do něj.Ač se snažil aspoň boky nějak od té věci odtáhnout, Tsuzuku, co se věnoval jeho chloubě to zakázal silným sevřením nehtů na jeho stehně.Mezi polibky tiše vykřiknul bolestí, která ale jemu samému způsobovala rozkoš a vzrušení.Nikdy to nepochopil, měl by se proti nim nějak bránit, prosit o to aby ho pustili a na tohle zapomenout.Ale neudělal to, tyhle slova se mu vždy s každým jejich dotekem zadrhnuly v hrdle a místo toho z nich vyšlo to slastné a dlouhé zasténání, po kterém oba tak prahli.Myšlenky měl úplně někde jinde, všechny pocity strachu a obav se přeměňovali na slast, rozkoš a chtíč po tom mít jednoho z nich konečně v sobě.Konečně po chvilce přemáhání sebe samého otevřel oči a vpil se pohledem do Ryosukových, které nyní bloudily po jeho tváři.
Pohladil ho po tváři, dlaní sjel znovu k jeho bradavce, mnul ji mezi prsty, přímo si s ní jako to mlsné kotě hrál, přičemž mu pohledem věnuje ten jeho.
"Dej mu okolo očí šátek" rozkázal Tsuzuku po chvilce pohrávání si s jeho chloubou od které se odtáhne a jen do něj onou věcí prudce a krátce přirážel aby sladké, ale zároveň i bolestivé stény z úst mladšího slyšel co nejvíc.
Popadnula ho znovu panika po slovech okolo svých oček a šátku, který měl na ně dostat. Vyplašeně se podíval s dalšími bolestivými stény vycházející ze rtíků na Ryosukeho. Ten se na něj jenom uklidňujícím pohledem pousmál, zatímco se jednou rukou natahoval k šátku položenému na poličce, zvednul ho opatrně jen do mírného sedu, jelikož víc ani nemohl, když měl Ryo na packách pouta. Na vyžádání mu tedy okolo oček zavázal šátek, položil ho znovu do měkkých peřin a přisál se mu znovu na rty. Láskyplně mu je laskal, opečovával a někdy i jemně oždiboval jako by je měl z cukru.Tak rád by se na něj aspoň podíval, ale ten šátek mu to všechno kazil a on viděl nic jiného než pouho pouhou tmu. Naštvaně uhnul hlavou na stranu, aby už Ryosukové rty nemusel cítit a zavrčel. Hned na to ale ucítil větší bolest než předtím ve svém nitru. Bolestivě a hlavně hlasitě zasténal přes celou velkou místnost plnou různých hraček…některé z nich byli už na něm použité ale opravdu jen ty, které moc neboleli. Tahle ale bolela víc…mnohem víc.Prudce škubnul pouty až železné opěradlo postele zacinkalo a několikrát po sobě křečovitě zasténal a zakřičel. Bolest se po chvilce projevila i na jeho vlasech. Kdosi za ně silně zatahal a držel v nich dlaň, v které silně držel pár jeho vlásků. Zakňučel a prohnul se znovu v zádech.
"Popros!" křiknul na něj po chvilce Tsuzuku, který do něj prudce přirážel věcí a asi ho držel i silně za vlasy. Doslova se v tom vyžíval, jak ho to bolí, když sám přihlížející Ryosuke viděl jeho mlsný úšklebek a pohled hltající po těle maličkého.
Neměl chuť vůbec nic takové udělat, ale bolest a další hlasité a bolestné stény zaznívající po místnosti ho přímo do toho nutili ve snaze, že by se Tsuzuku zmírnil a nebude to tolik moc bolet. Po dlouhém přemýšlení, ale ucítil jak hluboko v něm věc nechal a ruku přesunul pod jeho krk, kterým ho víc natisknul na postel.
"Řekl jsem popros!"
"Prosím"
"Roztomileji, ne vyplašeně jako vystrašená slepice!"
Měl chuť mu na tohle konečně něco říct, tohle už bylo moc, jak si vymýšlel, jak by měl říct to a tamto… ale jeho dlaň držící jeho krk mu v tom bránila a zvlášť když stisk víc zesílil.Zavřel silně oči v nich hrnoucí slzy.Nešli by i tak přes šátek vidět a oboum by to bylo určitě jedno, že tu brečí jako malé děcko. Několikrát zamrkal, rozechvěle vydechnul.
"Prosíím!~" zavrněl sladce, jak to sám dokáže a hned ucítil, jak dostal pohlazení po vlasech místo silnějšího stisku.
Krátce se nad jeho sladkým slůvkem usmál a dlaň z krku přemístil znovu k jeho chloubě, kterou lehce stisknul v dlani.
"Hodný~ Odepni mu pouta, pohrajeme si s ním jinak" kývnul na Ryosukeho, který hned zbystřil a upřel pohled z Ryového tělíčka na svého pána.
Bál se vůbec nějak zaprotestovat, celý se ještě lehce chvěl, ale krátce vydechnul, když se věc v jeho nitru konečně vzdálila někam dál od něj. Když ale konečně cítil své zápěstí, promnul si je v pacce, ale to už ho něčí ruka chytnula za paži a někam táhla. Klopýtnul, rychle se snažil zvednout na nožky rovnováhu. I tak s ním někdo pohodil na studenou zem.
"A teď… pěkně uděláš to co ti řeknu, rozumíš mi?" uslyšel těsně u ouška Tsuzukův hlas, následně i jeho hadí jazýček, který plul po jeho krku, kde skousnul občas jeho kůži a polaskal ji, až mu na něm vytvořil flíček označující, že je v téhle chvíli jen jeho. Když se nedočkal od maličkého odpovědi, naštvaně zavrčel a chytnul ho znovu silně za vlasy a donutil ho hlavu tak víc ze země zvednout.
"Tak rozumněls mi?!"
"Ano"
"Ano co?!" zavrčel znovu na něj, blízko jeho tváře. Cítil u sebe jeho dech, přímo i jeho chladný a naštvaný pohled. Bolestivě znovu zakňučí nad tím, jak ho silně držel za vlasy.
"Ano pane~" zakňučel jako zraněné štěně a hned po vyslovení s ním Tsuzuku znovu praštil o zem, ale jen lehce aby svému mazlíčkovi neublížil. Ještě si ho neužil, neměl dost a chtěl si s ním, co nejvíc pohrát. Mlsně si olíznul rty nad jeho nahým, chvějícím se tělíčkem na zemi.
"Teď se zvedni a vzpřímeně vstaň"
Tohle mu vyhovět mohl, i když se bál co po něm bude chtít dál. Tak tedy vstal a ještě trošku rozklepaně čekal, co bude následovat...

~•~•~•~•~•~~•~•~•~•~•~~•~•~

To be continued...♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama